[ Pobierz całość w formacie PDF ]

samosprávné, státní a ~upní úYady
 Národní výbor  provolání %0Å„eskoslovenskému lidu o samostatnosti %0Å„eskoslovenského státu, klid 
a posluanost, zákonodárné úkoly, nejvyaaí správní orgán (udr~ení veYejného poYádku), zYizoval ministerstva, 
nejnaléhav%1Å‚jaí hospodáYské potYeby zem%1Å‚ (dovoz potravin & )
  ~ivelný vznik národních revolu%0Å„ních výboro (Kladno, Prost%1Å‚jov,...)   jen do konce roku
  13. 11.   poslední plenární zasedání Národního výboru   stru%0Å„ný zákon o Prozatímní ústav%1Å‚ + recep%0Å„ní 
zákon = provizorní ústavní základy nového státu
52. Prozatímní ústava
  14. 11.   zákon o prozatímní ústav%1Å‚ (37/1918 Sb. z.), pYijata 13. 11., podepsáni Alois Raaín, Frantiaek 
Soukup, I. StYíbrný, Antonín `vehla, Vavro `robár
  jen 21 § ve %0Å„tyYech oddílech: Národní shromá~d%1Å‚ní, prezident republiky, vyhláaení rozsudko,moc výkonná 
a naYizovací úprava národního shromá~d%1Å‚ní   jednokomorové, revolu%0Å„ní 
  na základ%1Å‚ `vehlova klí%0Å„e   mandáty rozd%1Å‚leny podle výsledko do posledních pYedvále%0Å„ných voleb do 
Yíaské rady roku 1911
  pravomoci: 
  prezident republiky + národní shromá~d%1Å‚ní   2 ústYední orgány
  ustanovení o parlamentu, prezidentovi a vlád%1Å‚ v ústav%1Å‚ 
  rozsudky se vyhlaaují jménem republiky
  jak se mají vyhlaaovat zákony a schvalují dosavadní usnesení, které dodate%0Å„n%1Å‚ potvrzují zákony vzniklé 
pYed vznikem parlamentu
  Národní výbor sám schvaloval, ~e se schvalují jeho opatYení v pYedealé dob%1Å‚
   eský stát od 28. Yíjna a republika a~ od vydání únorové ústavy
  kvalifikovaná v%1Å‚taina   ta schvalovala
  definitivní ústavu projednalo a pYijalo Národní shromá~d%1Å‚ní, regulérní smlouvy
  Parlament   zákonodárná %0Å„innost, volba prezidenta a vlády
  prezident m%1Å‚l taxativn%1Å‚ a velice úzce vymezenou pravomoc
  14. 11.   Národní shromá~d%1Å‚ní zvolilo prezidentem T. G. M. v jeho nepYítomnosti, manifesta%0Å„ní ráz volby
  vláda = výkonný orgán parlamentu na n%1Å‚m zcela závislým
  vytvoYeny nejvyaaí státní orgány
  novelizace ústavy v roce 1919: rozaíYen po%0Å„et %0Å„leno Národního shromá~d%1Å‚ní na 270 z 256 (jmenování více 
Slováko)   praktické potYeby a obtí~e v práci slovenských poslanco
  Vavro `robár   ministr s plnou mocí pro správu Slovenska 
  omezení kompetence parlamentu, posílení výkonných orgáno státu
  právo prezidenta jmenovat a propouat%1Å‚t vládu
  po kv%1Å‚tnové novele byla vláda Parlamentu minimáln%1Å‚ odpov%1Å‚dná a nem%1Å‚la pevn%1Å‚ stanovený po%0Å„et %0Å„leno
  prezident fakticky hlavou vládní a výkonné moci
53.  eskoslovenská ú%0Å„ast na PaYí~ské mírové konferenci, formování %0Å„eskoslovenské zahrani%0Å„ní 
politiky
  po válce se seala PaYí~ská mírová konference, která m%1Å‚la vyYeait povále%0Å„né uspoYádání sv%1Å‚ta
   SR se jí ú%0Å„astnilo, delegace m%1Å‚la za úkol prosadit %0Å„eskoslovenské zájmy a zejména zajistit uspoYádání 
hranic
  zástupcem byl Edvard Benea (ministr zahrani%0Å„ních v%1Å‚cí) a Karel KramáY (pYedseda vlády)   KramáY zde 
zostal i kdy~ ho ve funkci premiéra vystYídal Tusar
  obrovským problémem byly hranice, problémy byly se Sudety   vyYeaeno vojensky (viz. výae), v%1Å‚taí byl 
problém s Maarskem a s Polskem (oblast T%1Å‚aínska)
   SR vyhlásila tzv. p%1Å‚tidenní válku Polsku, ale %0Å„eskoslovenské vojsko se muselo stáhnout
  slovenskomaarské hranice byly ur%0Å„eny administrativn%1Å‚ demarka%0Å„ní %0Å„árou
 byla podepsána Yada smluv, které upravovaly %0Å„eskoslovenské hranice: Versailleská s N%1Å‚meckem, 
Trianonská s Maarskem, Saint Germainská s Rakouskem, v rámci tzv. malé Saint Germainské smlouvy 
doalo k pYipojení Podkarpatské Rusi k  SR a tím bylo definitivn%1Å‚ utvoYena  SR
  zahrani%0Å„ní politiku ur%0Å„oval Eduard Benea, díky n%1Å‚mu jsme se orientovali hodn%1Å‚ na Francii. Byl velkou 
osobností, která prosadila ve Spole%0Å„nosti národo vytvoYení obranné koalice stYedoevropských 
a jihoevropských státo   tzv. Malá dohoda.    eskoslovensko, Rumunsko, Jugoslávie. Francie cht%1Å‚la, aby 
tam bylo i Polsko, ale nepYizvali jsme ho. Benea Malou dohodu vytvoYil, proto~e pYedvídal rozpínavost 
Ruska a cht%1Å‚l se tak bránit.
 Ur%0Å„itou ztrátou pro %0Å„eskou zahrani%0Å„ní politiku byly Locarnské dohody z roku 1925, které znamenaly 
obrození velkomocenské politiky N%1Å‚mecka a od té doby bylo pova~ováno za plnohodnotný stát jako ka~dý 
jiný.
54. Systém smluv, které upravily %0Å„eskoslovenské státní hranice po 1. sv%1Å‚tové válce
 30. 10. 1918   vídeHský parlament vyhlásil utvoYení 2 tzv. n%1Å‚meckých provincií na historickém území 
eského státu: Deutschböhmen   Liberec, Sudetenland   Ústí nad Labem
  krátce nato prohláaeny dalaí 2 celky: Böhmerwaldgau v Poaumaví a %0Å„ásti ji~ních  ech Deutschsüdmähren 
na ji~ní Morav%1Å‚   Znojmo
  tyto provincie sestavily vlastní místní sn%1Å‚my a vlády, prohlaaovaly se za sou%0Å„ást Rakouska
  snahy pYedstavitelo pra~ského Národního výboru o uznání provincií za sou%0Å„ást  eskoslovenského státu 
byly kategoricky odmítnuty
 prosinec 1918   %0Å„eskoslovenské vojsko do pohrani%0Å„ních provincií, místní pron%1Å‚me%0Å„tí úYedníci slíbili 
v%1Å‚rnost pra~ské vlád%1Å‚, tento stav se stal východiskem pro stanovení odpovídající %0Å„ásti hranice  SR
 1919  spor mezi vládou SR a Polska  spor o t%1Å‚aínské kní~ectví
(historický nárok  SR, etnicky Polsko) ’! diplomatický zásah Dohody o povále%0Å„ném uspoYádání Evropy   
1919/20  mírová konference v PaYí~i  27 zastoupených státo, vít%1Å‚zné mocnosti m%1Å‚ly hlavní slovo
(USA, VB, Francie, Itálie, Japonsko)
  versailleský systém se ale rozpadl pod tlakem agresivní politiky faaistického N%1Å‚mecka
 %0Å„eskoslovenská delegace   vedená Karlem KramáYem, hlavním mluv%0Å„ím Edvard Benea, dalekosáhlé 
územní po~adavky    echy, Morava, Slezsko, T%1Å‚aínsko, Slovensko s posunutou hranicí vo%0Å„i Maarsku 
výrazn%1Å‚ na jih, pYipojení Podkarpatské Rusi, Vitorazsko, Hlub%0Å„icko (na hranici s N%1Å‚meckem, nyní 
s Polskem)
 po~adovali vytvoYení 5 km koridoru, který by spojoval republiku se spojeneckým státem srbsko
chorvatským
  Versailleská smlouva o hranicích s N%1Å‚meckem sahající a~ k Ostrav%1Å‚
 10. 9. 1919  Saint germainská smlouva o hranicích s Rakouskem, Podkarpatská Rus pYipojená 
k  eskoslovenské republice, Trianonská smlouva o hranicích s Maarskem, neratifikovaná Sevreská 
smlouva   hranice s Rumunskem a Polskem
  prob%1Å‚h státních hranic pouze povaechn%1Å‚
 podrobn%1Å‚ pak v terénu tzv. delimita%0Å„ní (rozhrani%0Å„ovací) komise   zástupci velmocí a obou sousedních 
státo
  územní zm%1Å‚ny byly potvrzeny formou ústavního zákona a~ v letech 1930, 1935, 1936, pYedtím to toti~ 
bylo pova~ováno za prvotní ur%0Å„ení [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]
  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • szkicerysunki.xlx.pl
  •