[ Pobierz całość w formacie PDF ]
samosprávné, státní a ~upní úYady
Národní výbor provolání %0Å„eskoslovenskému lidu o samostatnosti %0Å„eskoslovenského státu, klid
a posluanost, zákonodárné úkoly, nejvyaaí správní orgán (udr~ení veYejného poYádku), zYizoval ministerstva,
nejnaléhav%1Å‚jaí hospodáYské potYeby zem%1Å‚ (dovoz potravin & )
~ivelný vznik národních revolu%0Å„ních výboro (Kladno, Prost%1Å‚jov,...) jen do konce roku
13. 11. poslední plenární zasedání Národního výboru stru%0Å„ný zákon o Prozatímní ústav%1Å‚ + recep%0Å„ní
zákon = provizorní ústavní základy nového státu
52. Prozatímní ústava
14. 11. zákon o prozatímní ústav%1Å‚ (37/1918 Sb. z.), pYijata 13. 11., podepsáni Alois Raaín, Frantiaek
Soukup, I. StYíbrný, Antonín `vehla, Vavro `robár
jen 21 § ve %0Å„tyYech oddílech: Národní shromá~d%1Å‚ní, prezident republiky, vyhláaení rozsudko,moc výkonná
a naYizovací úprava národního shromá~d%1Å‚ní jednokomorové, revolu%0Å„ní
na základ%1Å‚ `vehlova klí%0Å„e mandáty rozd%1Å‚leny podle výsledko do posledních pYedvále%0Å„ných voleb do
Yíaské rady roku 1911
pravomoci:
prezident republiky + národní shromá~d%1Å‚ní 2 ústYední orgány
ustanovení o parlamentu, prezidentovi a vlád%1Å‚ v ústav%1Å‚
rozsudky se vyhlaaují jménem republiky
jak se mají vyhlaaovat zákony a schvalují dosavadní usnesení, které dodate%0Å„n%1Å‚ potvrzují zákony vzniklé
pYed vznikem parlamentu
Národní výbor sám schvaloval, ~e se schvalují jeho opatYení v pYedealé dob%1Å‚
eský stát od 28. Yíjna a republika a~ od vydání únorové ústavy
kvalifikovaná v%1Å‚taina ta schvalovala
definitivní ústavu projednalo a pYijalo Národní shromá~d%1Å‚ní, regulérní smlouvy
Parlament zákonodárná %0Å„innost, volba prezidenta a vlády
prezident m%1Å‚l taxativn%1Å‚ a velice úzce vymezenou pravomoc
14. 11. Národní shromá~d%1Å‚ní zvolilo prezidentem T. G. M. v jeho nepYítomnosti, manifesta%0Å„ní ráz volby
vláda = výkonný orgán parlamentu na n%1Å‚m zcela závislým
vytvoYeny nejvyaaí státní orgány
novelizace ústavy v roce 1919: rozaíYen po%0Å„et %0Å„leno Národního shromá~d%1Å‚ní na 270 z 256 (jmenování více
Slováko) praktické potYeby a obtí~e v práci slovenských poslanco
Vavro `robár ministr s plnou mocí pro správu Slovenska
omezení kompetence parlamentu, posílení výkonných orgáno státu
právo prezidenta jmenovat a propouat%1Å‚t vládu
po kv%1Å‚tnové novele byla vláda Parlamentu minimáln%1Å‚ odpov%1Å‚dná a nem%1Å‚la pevn%1Å‚ stanovený po%0Å„et %0Å„leno
prezident fakticky hlavou vládní a výkonné moci
53. eskoslovenská ú%0Å„ast na PaYí~ské mírové konferenci, formování %0Å„eskoslovenské zahrani%0Å„ní
politiky
po válce se seala PaYí~ská mírová konference, která m%1Å‚la vyYeait povále%0Å„né uspoYádání sv%1Å‚ta
SR se jí ú%0Å„astnilo, delegace m%1Å‚la za úkol prosadit %0Å„eskoslovenské zájmy a zejména zajistit uspoYádání
hranic
zástupcem byl Edvard Benea (ministr zahrani%0Å„ních v%1Å‚cí) a Karel KramáY (pYedseda vlády) KramáY zde
zostal i kdy~ ho ve funkci premiéra vystYídal Tusar
obrovským problémem byly hranice, problémy byly se Sudety vyYeaeno vojensky (viz. výae), v%1Å‚taí byl
problém s Maarskem a s Polskem (oblast T%1Å‚aínska)
SR vyhlásila tzv. p%1Å‚tidenní válku Polsku, ale %0Å„eskoslovenské vojsko se muselo stáhnout
slovenskomaarské hranice byly ur%0Å„eny administrativn%1Å‚ demarka%0Å„ní %0Å„árou
byla podepsána Yada smluv, které upravovaly %0Å„eskoslovenské hranice: Versailleská s N%1Å‚meckem,
Trianonská s Maarskem, Saint Germainská s Rakouskem, v rámci tzv. malé Saint Germainské smlouvy
doalo k pYipojení Podkarpatské Rusi k SR a tím bylo definitivn%1Å‚ utvoYena SR
zahrani%0Å„ní politiku ur%0Å„oval Eduard Benea, díky n%1Å‚mu jsme se orientovali hodn%1Å‚ na Francii. Byl velkou
osobností, která prosadila ve Spole%0Å„nosti národo vytvoYení obranné koalice stYedoevropských
a jihoevropských státo tzv. Malá dohoda. eskoslovensko, Rumunsko, Jugoslávie. Francie cht%1Å‚la, aby
tam bylo i Polsko, ale nepYizvali jsme ho. Benea Malou dohodu vytvoYil, proto~e pYedvídal rozpínavost
Ruska a cht%1Å‚l se tak bránit.
Ur%0Å„itou ztrátou pro %0Å„eskou zahrani%0Å„ní politiku byly Locarnské dohody z roku 1925, které znamenaly
obrození velkomocenské politiky N%1Å‚mecka a od té doby bylo pova~ováno za plnohodnotný stát jako ka~dý
jiný.
54. Systém smluv, které upravily %0Å„eskoslovenské státní hranice po 1. sv%1Å‚tové válce
30. 10. 1918 vídeHský parlament vyhlásil utvoYení 2 tzv. n%1Å‚meckých provincií na historickém území
eského státu: Deutschböhmen Liberec, Sudetenland Ústí nad Labem
krátce nato prohláaeny dalaí 2 celky: Böhmerwaldgau v Poaumaví a %0Å„ásti ji~ních ech Deutschsüdmähren
na ji~ní Morav%1Å‚ Znojmo
tyto provincie sestavily vlastní místní sn%1Å‚my a vlády, prohlaaovaly se za sou%0Å„ást Rakouska
snahy pYedstavitelo pra~ského Národního výboru o uznání provincií za sou%0Å„ást eskoslovenského státu
byly kategoricky odmítnuty
prosinec 1918 %0Å„eskoslovenské vojsko do pohrani%0Å„ních provincií, místní pron%1Å‚me%0Å„tí úYedníci slíbili
v%1Å‚rnost pra~ské vlád%1Å‚, tento stav se stal východiskem pro stanovení odpovídající %0Å„ásti hranice SR
1919 spor mezi vládou SR a Polska spor o t%1Å‚aínské kní~ectví
(historický nárok SR, etnicky Polsko) ’! diplomatický zásah Dohody o povále%0Å„ném uspoYádání Evropy
1919/20 mírová konference v PaYí~i 27 zastoupených státo, vít%1Å‚zné mocnosti m%1Å‚ly hlavní slovo
(USA, VB, Francie, Itálie, Japonsko)
versailleský systém se ale rozpadl pod tlakem agresivní politiky faaistického N%1Å‚mecka
%0Å„eskoslovenská delegace vedená Karlem KramáYem, hlavním mluv%0Å„ím Edvard Benea, dalekosáhlé
územní po~adavky echy, Morava, Slezsko, T%1Å‚aínsko, Slovensko s posunutou hranicí vo%0Å„i Maarsku
výrazn%1Å‚ na jih, pYipojení Podkarpatské Rusi, Vitorazsko, Hlub%0Å„icko (na hranici s N%1Å‚meckem, nyní
s Polskem)
po~adovali vytvoYení 5 km koridoru, který by spojoval republiku se spojeneckým státem srbsko
chorvatským
Versailleská smlouva o hranicích s N%1Å‚meckem sahající a~ k Ostrav%1Å‚
10. 9. 1919 Saint germainská smlouva o hranicích s Rakouskem, Podkarpatská Rus pYipojená
k eskoslovenské republice, Trianonská smlouva o hranicích s Maarskem, neratifikovaná Sevreská
smlouva hranice s Rumunskem a Polskem
prob%1Å‚h státních hranic pouze povaechn%1Å‚
podrobn%1Å‚ pak v terénu tzv. delimita%0Å„ní (rozhrani%0Å„ovací) komise zástupci velmocí a obou sousedních
státo
územní zm%1Å‚ny byly potvrzeny formou ústavního zákona a~ v letech 1930, 1935, 1936, pYedtím to toti~
bylo pova~ováno za prvotní ur%0Å„ení [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl szkicerysunki.xlx.pl
samosprávné, státní a ~upní úYady
Národní výbor provolání %0Å„eskoslovenskému lidu o samostatnosti %0Å„eskoslovenského státu, klid
a posluanost, zákonodárné úkoly, nejvyaaí správní orgán (udr~ení veYejného poYádku), zYizoval ministerstva,
nejnaléhav%1Å‚jaí hospodáYské potYeby zem%1Å‚ (dovoz potravin & )
~ivelný vznik národních revolu%0Å„ních výboro (Kladno, Prost%1Å‚jov,...) jen do konce roku
13. 11. poslední plenární zasedání Národního výboru stru%0Å„ný zákon o Prozatímní ústav%1Å‚ + recep%0Å„ní
zákon = provizorní ústavní základy nového státu
52. Prozatímní ústava
14. 11. zákon o prozatímní ústav%1Å‚ (37/1918 Sb. z.), pYijata 13. 11., podepsáni Alois Raaín, Frantiaek
Soukup, I. StYíbrný, Antonín `vehla, Vavro `robár
jen 21 § ve %0Å„tyYech oddílech: Národní shromá~d%1Å‚ní, prezident republiky, vyhláaení rozsudko,moc výkonná
a naYizovací úprava národního shromá~d%1Å‚ní jednokomorové, revolu%0Å„ní
na základ%1Å‚ `vehlova klí%0Å„e mandáty rozd%1Å‚leny podle výsledko do posledních pYedvále%0Å„ných voleb do
Yíaské rady roku 1911
pravomoci:
prezident republiky + národní shromá~d%1Å‚ní 2 ústYední orgány
ustanovení o parlamentu, prezidentovi a vlád%1Å‚ v ústav%1Å‚
rozsudky se vyhlaaují jménem republiky
jak se mají vyhlaaovat zákony a schvalují dosavadní usnesení, které dodate%0Å„n%1Å‚ potvrzují zákony vzniklé
pYed vznikem parlamentu
Národní výbor sám schvaloval, ~e se schvalují jeho opatYení v pYedealé dob%1Å‚
eský stát od 28. Yíjna a republika a~ od vydání únorové ústavy
kvalifikovaná v%1Å‚taina ta schvalovala
definitivní ústavu projednalo a pYijalo Národní shromá~d%1Å‚ní, regulérní smlouvy
Parlament zákonodárná %0Å„innost, volba prezidenta a vlády
prezident m%1Å‚l taxativn%1Å‚ a velice úzce vymezenou pravomoc
14. 11. Národní shromá~d%1Å‚ní zvolilo prezidentem T. G. M. v jeho nepYítomnosti, manifesta%0Å„ní ráz volby
vláda = výkonný orgán parlamentu na n%1Å‚m zcela závislým
vytvoYeny nejvyaaí státní orgány
novelizace ústavy v roce 1919: rozaíYen po%0Å„et %0Å„leno Národního shromá~d%1Å‚ní na 270 z 256 (jmenování více
Slováko) praktické potYeby a obtí~e v práci slovenských poslanco
Vavro `robár ministr s plnou mocí pro správu Slovenska
omezení kompetence parlamentu, posílení výkonných orgáno státu
právo prezidenta jmenovat a propouat%1Å‚t vládu
po kv%1Å‚tnové novele byla vláda Parlamentu minimáln%1Å‚ odpov%1Å‚dná a nem%1Å‚la pevn%1Å‚ stanovený po%0Å„et %0Å„leno
prezident fakticky hlavou vládní a výkonné moci
53. eskoslovenská ú%0Å„ast na PaYí~ské mírové konferenci, formování %0Å„eskoslovenské zahrani%0Å„ní
politiky
po válce se seala PaYí~ská mírová konference, která m%1Å‚la vyYeait povále%0Å„né uspoYádání sv%1Å‚ta
SR se jí ú%0Å„astnilo, delegace m%1Å‚la za úkol prosadit %0Å„eskoslovenské zájmy a zejména zajistit uspoYádání
hranic
zástupcem byl Edvard Benea (ministr zahrani%0Å„ních v%1Å‚cí) a Karel KramáY (pYedseda vlády) KramáY zde
zostal i kdy~ ho ve funkci premiéra vystYídal Tusar
obrovským problémem byly hranice, problémy byly se Sudety vyYeaeno vojensky (viz. výae), v%1Å‚taí byl
problém s Maarskem a s Polskem (oblast T%1Å‚aínska)
SR vyhlásila tzv. p%1Å‚tidenní válku Polsku, ale %0Å„eskoslovenské vojsko se muselo stáhnout
slovenskomaarské hranice byly ur%0Å„eny administrativn%1Å‚ demarka%0Å„ní %0Å„árou
byla podepsána Yada smluv, které upravovaly %0Å„eskoslovenské hranice: Versailleská s N%1Å‚meckem,
Trianonská s Maarskem, Saint Germainská s Rakouskem, v rámci tzv. malé Saint Germainské smlouvy
doalo k pYipojení Podkarpatské Rusi k SR a tím bylo definitivn%1Å‚ utvoYena SR
zahrani%0Å„ní politiku ur%0Å„oval Eduard Benea, díky n%1Å‚mu jsme se orientovali hodn%1Å‚ na Francii. Byl velkou
osobností, která prosadila ve Spole%0Å„nosti národo vytvoYení obranné koalice stYedoevropských
a jihoevropských státo tzv. Malá dohoda. eskoslovensko, Rumunsko, Jugoslávie. Francie cht%1Å‚la, aby
tam bylo i Polsko, ale nepYizvali jsme ho. Benea Malou dohodu vytvoYil, proto~e pYedvídal rozpínavost
Ruska a cht%1Å‚l se tak bránit.
Ur%0Å„itou ztrátou pro %0Å„eskou zahrani%0Å„ní politiku byly Locarnské dohody z roku 1925, které znamenaly
obrození velkomocenské politiky N%1Å‚mecka a od té doby bylo pova~ováno za plnohodnotný stát jako ka~dý
jiný.
54. Systém smluv, které upravily %0Å„eskoslovenské státní hranice po 1. sv%1Å‚tové válce
30. 10. 1918 vídeHský parlament vyhlásil utvoYení 2 tzv. n%1Å‚meckých provincií na historickém území
eského státu: Deutschböhmen Liberec, Sudetenland Ústí nad Labem
krátce nato prohláaeny dalaí 2 celky: Böhmerwaldgau v Poaumaví a %0Å„ásti ji~ních ech Deutschsüdmähren
na ji~ní Morav%1Å‚ Znojmo
tyto provincie sestavily vlastní místní sn%1Å‚my a vlády, prohlaaovaly se za sou%0Å„ást Rakouska
snahy pYedstavitelo pra~ského Národního výboru o uznání provincií za sou%0Å„ást eskoslovenského státu
byly kategoricky odmítnuty
prosinec 1918 %0Å„eskoslovenské vojsko do pohrani%0Å„ních provincií, místní pron%1Å‚me%0Å„tí úYedníci slíbili
v%1Å‚rnost pra~ské vlád%1Å‚, tento stav se stal východiskem pro stanovení odpovídající %0Å„ásti hranice SR
1919 spor mezi vládou SR a Polska spor o t%1Å‚aínské kní~ectví
(historický nárok SR, etnicky Polsko) ’! diplomatický zásah Dohody o povále%0Å„ném uspoYádání Evropy
1919/20 mírová konference v PaYí~i 27 zastoupených státo, vít%1Å‚zné mocnosti m%1Å‚ly hlavní slovo
(USA, VB, Francie, Itálie, Japonsko)
versailleský systém se ale rozpadl pod tlakem agresivní politiky faaistického N%1Å‚mecka
%0Å„eskoslovenská delegace vedená Karlem KramáYem, hlavním mluv%0Å„ím Edvard Benea, dalekosáhlé
územní po~adavky echy, Morava, Slezsko, T%1Å‚aínsko, Slovensko s posunutou hranicí vo%0Å„i Maarsku
výrazn%1Å‚ na jih, pYipojení Podkarpatské Rusi, Vitorazsko, Hlub%0Å„icko (na hranici s N%1Å‚meckem, nyní
s Polskem)
po~adovali vytvoYení 5 km koridoru, který by spojoval republiku se spojeneckým státem srbsko
chorvatským
Versailleská smlouva o hranicích s N%1Å‚meckem sahající a~ k Ostrav%1Å‚
10. 9. 1919 Saint germainská smlouva o hranicích s Rakouskem, Podkarpatská Rus pYipojená
k eskoslovenské republice, Trianonská smlouva o hranicích s Maarskem, neratifikovaná Sevreská
smlouva hranice s Rumunskem a Polskem
prob%1Å‚h státních hranic pouze povaechn%1Å‚
podrobn%1Å‚ pak v terénu tzv. delimita%0Å„ní (rozhrani%0Å„ovací) komise zástupci velmocí a obou sousedních
státo
územní zm%1Å‚ny byly potvrzeny formou ústavního zákona a~ v letech 1930, 1935, 1936, pYedtím to toti~
bylo pova~ováno za prvotní ur%0Å„ení [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]